Historie a souvislosti
Příběh místa
01
Vichřice, která povalila svatého Jana
Na Havlíčkově náměstí v Třebenicích stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Její podstavec uchovává svědectví o dramatické události staré více než dvě století. Dne 2. června 1811 zasáhla město mimořádně silná vichřice. Strhávala střechy, povalila dvě stodoly, vyvracela a lámala velké stromy a nakonec převrátila také sochu svatého Jana. Událost dodnes připomíná nápis vytesaný do kamene.
Ověřeno02
Nápis, který přežil dvě století
Silně zvětralý německý nápis zaznamenává rok 1811, datum 2. června, převržení sochy vichřicí a její následnou obnovu dobrodinci. Památková dokumentace jej zachycuje v podobě: „IM / JAhRE ChRI. / STI 1811 den 2. Juni IST Tie / STATVII VON STURM / WIND UMGEST / UURZWORDEN / UNT WIETER / VON GUTT HE / TERN RENE / FIRT WOR / TEN.“ Dobový a nepravidelný pravopis spolu se zvětráním komplikuje doslovné čtení. Smysl textu lze přeložit přibližně: „Léta Páně 1811, dne 2. června, byla socha vichřicí převržena a dobrodinci opět obnovena.“ Rok 1811 tedy není datem vzniku původní sochy; ta zde musela stát už před vichřicí.
Ověřeno03
Co se stalo 2. června 1811
August Sedláček v knize Děje Třebenic z roku 1897 zaznamenal, že se o letnicích roku 1811 odpoledne strhla taková vichřice, že u několika domů strhla střechy, dvě stodoly povalila, velké stromy vytrhala nebo polámala a nakonec převrátila i „sochu sv. Jana na Loucké“. Sedláčkův záznam a nápis na podstavci se doplňují: kámen uchoval přesné datum a zprávu o obnově, kniha popisuje rozsah katastrofy a jmenuje postiženou památku.
Ověřeno04
Kde byla „Loucká“
Sedláčkovo označení „na Loucké“ zachycuje historický místopis Třebenic. Loucká ulice dodnes vede z prostoru Havlíčkova náměstí směrem k Muzeu českého granátu a začíná nedaleko současné sochy. Označení proto mohlo znamenat širší prostor při tehdejší cestě nebo ulici. Dostupné prameny však nedokládají, že dnešní podstavec stojí na bodově totožném místě jako před vichřicí roku 1811.
Pravděpodobné05
Jak stará je původní socha
Přesný rok vzniku původní sochy neznáme. Národní památkový ústav ji považuje za pravděpodobně barokní. Bezpečně víme, že existovala před 2. červnem 1811. Autor původního díla není znám a nejasný zůstává i rozsah obnovy roku 1811: nevíme, zda byla opravena původní figura, nebo tehdy vznikla figura nová. Dochovaný klasicistní podstavec pochází z roku 1811.
Pravděpodobné06
Třebenice na mapě z roku 1843
Císařský povinný otisk stabilního katastru zachycuje podobu Třebenic roku 1843, pouhých 32 let po vichřici. Dobře je rozeznatelný prostor dnešního Havlíčkova náměstí i základní komunikační osa Loucká – Havlíčkovo náměstí – Masarykova a napojení Dlažkovické ulice. V prostoru náměstí je zakreslen drobný objekt, dobová legenda však neobsahuje samostatnou značku pro sochu. Objekt proto nelze označit za prokázané zobrazení sv. Jana Nepomuckého. Archiválie: Třebenice – Trebnitz, 1843, měřítko 1 : 2 880, objednávkový kód 8017-1-003.
Ověřeno07
Socha, kterou vidíme dnes
Dnešní figura je mladší než podstavec. Podle dokumentace Národního památkového ústavu ji pravděpodobně roku 1912 vytvořil František Tichý z Terezína. Na díle je dochována signatura „F. TICHÝ. TEREZÍN“. Současná figura navazuje na starší, pravděpodobně barokní dílo, není však známo, nakolik přesně jeho podobu reprodukuje. Památka tak spojuje starší tradici sochy, klasicistní podstavec s připomínkou katastrofy roku 1811 a figuru z počátku 20. století.
Pravděpodobné08
Kamenná kronika Třebenic
Socha svatého Jana Nepomuckého není jen náboženskou a uměleckou památkou. Je také kamennou kronikou města. Na jednom místě se setkává dochovaný nápis z roku 1811, Sedláčkovo historické svědectví, mapa stabilního katastru z roku 1843 a dnešní figura z počátku 20. století. Jejich spojení připomíná jeden konkrétní den: 2. červen 1811.
Ověřeno
